Přejít na navigaci

Pokračování s Kutnohorským deníkem(viz článek paní Mundilové)

  • Datum: 6.6.2008 v 21:01,
  • 2 komentáře
  • Další diskusní příspěvek pana Krenauera je na světě. Prosím, ozvěte se, kdo máte názor na probírané záležitosti. Děkuji. Jazykově jsem nic neupravovala. A teď už jen kliknout na název příspěvku a pokračování je tu. A nová odpověď Jany Mundilové jakbysmet. Mám radost, že se snad konečně kýžená diskuse, polemika, vysvětlování si názorů a tím i osvěta rozjede. Bude to poučné pro nás pro všechny.

Konfrontace je přínosemReakce paní Jany Mundilové z Kutné Hory na můj článek Kam kráčíš, česká politiko, mi nedá, abych nevysvětlil jisté skutečnosti, týkající se daného téma.

Tedy, vážená paní Mundilová, vaše doporučení, abych psal jen o tom, co vím, mi přišlo jako nošení dříví do lesa. Nejsem nevědomý prosťáček s IQ a logikou houpacího koníčka. Že nemohu znát vámi popisované události padesátých let z vlastní zkušenosti, je vzhledem, k mému věku logické. Poučit se ale jak z vyprávění pamětníků, tak prostudováním alespoň části dostupných pramenů, není problém, a já obou těchto možností rád a poměrně bohatě využívám. Nemusím ani brouzdat po internetu, nemusím navštěvovat vámi doporučené webové stránky s heslem Jáchymovské peklo, či Dcery politických vězňů.

Vím, že bych tam našel i spoustu poučného materiálu o příbramském Bytízu, kde taktéž tehdejšímu režimu nepohodlní lidé za mnohdy nelidských podmínek těžili uran, stejně tak bych se mohl blíže seznámit s osudy lidí odsouzených k těžkému mnohaletému, či dokonce doživotnímu žaláři v hlubinných dolech Ostravsko — karvinského revíru. O Černých baronech jste jistě slyšela, a to nemám na mysli stejnojmennou knihu spisovatele Miroslava Švanderlíka, která je svým humorným pojetím na hony vzdálena skutečnosti. Stejně tak neuznávám za pramen vhodný k čerpání hodnotných historických informací dvojici brožovaných výtisků o životě politických vězňů (muklů, jak jste, vážená paní Mundilová napsala, och, jak pietní, jak uctivé za to, co museli prožívat!), knížečky Prezidentův vězeň, a Na hradě plném bláznů, od Vladimíra Škutiny.

Ovšem sehnat si již tehdy za totality po léta zakázanou četbu o podobném politickém harašení komunistů a věznění nepohodlných lidí v lágrech nikoliv u nás, nýbrž u našich rudých „bratrů“ v bývalém SSSR, obstarat si třeba přes známosti literární dílo Děti Rabatu, případně trilogii Souostroví Gulag, to již bylo počteníčko, navíc v trilogii Souostroví Gulag byla kromě beletrického zpracování příběhu samotného zařazena i spousta autentických výpovědí lidí, kteří vyhnanství přežili, byla tam taktéž spousta analýz a statistik .

Tolik tedy k mé „nevědomosti“.

Zalíbila se mi i věta vašeho příspěvku, cituji: „Byli zavřeni proto, že byli hospodáři, že chtěli pracovat a dřít na polích…“. Vážená paní Mundilová, nevím, zda toto píšete z vlastní zkušenosti, ale můj názor na toto je jiný. Nechtěli, ale museli pracovat, aby uživili sebe, své rodiny, aby si vytvořili alespoň nepatrné rezervy na horší časy. Byli ovšem i „hospodáři“ kulaci. Kde ti přišli k rozsáhlým pozemkům, kde mohli poctivou prací získat nepředstavitelná bohatství? Nebylo to tak, že vykořišťovali své bližní, že právě oni tu dřinu na polích za mrzký peníz odváděli za ně? Nebyli tedy někteří z těch „politických“ vězňů spíše skutečně zaslouženými kriminálníky s rozsáhlou hospodářskou trestnou činností??

Ještě naposledy k vašemu příspěvku: Položila jste otázku, jak se asi cítili a jak mohly žít manželky, když jim jejich muže, živitele rodiny, komunisté zavřeli. A já se ptám — jak mohla žít třeba moje babička, když jí sedlák, možná jeden z těch, kterého se zastáváte a chválíte ho, že chtěl pracovat a dřít na poli, jak ta mohla žít, když jí po létech skutečné dřiny nebyla za práci u sedláka započítána léta do důchodu, a tak šla do penze za 330 Kč měsíčně?

Rád bych se ještě zmínil o „hrdinství“ bratří Mašínových, když už jste nastínila, že v lágrech byla zavřena spousta lidí, které ani nenapadlo někam se prostřílet, stejně tak je ale nenapadlo, že budou zavřeni. Mašínové se prostříleli, dokonce za to byli oceněni vyznamenáním, ale kolika nevinně odsouzeným a zavřeným svým činem pomohli, koho z těch lidí dostali z kriminálu na svobodu?

Jaroslav Krenauer, Nová Lhota

Odpovi nekdo panu Krenauerovi? Ano, Jana Mundilova pokracuje. Take dole pod clankem jsou komentare. Stoji za to si je precist.

Konfrontace je přínosem. Pane Krenauere! Dost bylo legrace.

Nevím, kdo byl Miroslav Švanderlík. Já znám pana Miloslava Švandrlíka, českého spisovatele a humoristu. Také vím, že jezdí do Kutné Hory na hřbitov.Mají zde hrob. Je to spisovatel humorista a jako takový se se svým osudem vypořádává.

Znám i dalšího spisovatele. Byl zavřený. Je to pan Jiří Stránský. Jeho knihu „ Zdivočelá země“ jsme mohli vidět zfilmovanou.

Nevím, kolik je Vám let, že nemůžete popisovat 50.léta. Proto jsem Vám navrhovala stránky o té době, Dcery.cz a ne brouzdání po internetu.

Od února do dubna letošního roku, natáčeli studenti dokumentární tvorby FAMU a studenti zvukové tvorby, pod patronací režisérky paní Třeštíkové, po celé republice rozhovory s Dcerami politických vězňů 50.let, 20.století. Jsem ráda, že se o to mladí zajímají. Svoje výsledky předvedli novinářům i poslancům v parlamentu v sestřihu těch nejsilnějších momentů ze života. To není Sovětský svaz, gulag, to je Československá republika, lidé z Československa, a v našich věznicích.

Prosím, odpovězte si.Co víte o dr. Miladě Horákové? Čím se provinila, že musela být popravena. Proč na ni vzpomínáme i v Kutné Hoře? Vzpomínka na ni bude 27.6. v 10 hod. dopoledne u jejího pomníčku.

Proč píšete o bratrech Mašínových, když neznáte a nezažil jste 50. léta? Ty Vaše sny budou asi z něčeho jiného. A zase spojujete neslučitelné věci. Naše vládnoucí dělnická třída potřebovala lidi do dolů na uran, aby nikomu nemusela platit. Od r.1948 do r.1953 bylo odsouzeno 100 000 lidí. Z toho 40 000 lidí k trestům delším než 10 let. V těchto letech bylo v naší republice 400 věznic a táborů nucených prací. Pro ženy bylo 62 věznic. Na Jáchymovsku, Slavkovsku a Příbramsku bylo18 pracovních táborů, kde se doloval uran. Naší vládě bylo jedno, jestli někdo měl hospodářství nebo obchod, nebo byl kulak. Mimochodem jak vznikl název „kulak“. Kdo ho vymyslel?

A propos: k výrazu MUKL. Nejsem tak bezohledná ani sprostá, jak si myslíte. Vězni 50.let se tímto názvem titulují sami a dodnes. Znamená to: Muž Určený K Likvidaci.

Pojďme k důchodům. Kdy dostala Vaše babička důchod? Bylo to před rokem 1948 nebo po něm? To jí ho vyplácel kulak? Nebo už vláda dělnické třídy? Před měnou, nebo po měně? Já o tom nic nevím. Vím jen to, že moje máma pracovala v r. 1952 — 1954 také na poli a také jí tyto roky chyběly do zápočtu. Dostala důchod v r. 1970 — 762.- Kčs . Ne od kulaka, ale od naší socialistické vlády. Od r. 1955 až do odchodu do důchodu dělala v pivovaru v sudárně a ve stáčírně. Zeptejte se, jaké tam v té době byly podmínky. Zima, mokro, stále v gumákách, plíseň. Zase to nebylo za kulaka. Když kulakům sebrali neskutečné majetky, proč jimi nepřispěli těm, kteří na takové bezohledné sedláky dřeli, a nepřiznali jim větší důchody?

Teď ještě k sedlákům. Co já vím, tak se hospodářství nebo statky dědily. Z generace na generaci. Už z filmů víme, že dědil prvorozený syn, a musel se postarat o svoje rodiče a vyplatit sourozence.Pokud si vzal dceru z dalšího statku, tak se asi ten majetek zvětšil.Ale také bylo víc práce. To je všude stejné. Když byla továrna a syn si vzal dceru z nějaké další továrny, tak se majetek zvětšil. I to je v různých filmech. A dnes, když se spojí dvě automobilky, tak se majetek také zvětšuje. Nevysvětlujte mi dnešní poměry. Nevím, kolik je Vám let, a nevím, jestli jste ženatý, možná jste si vzal dceru třeba ředitele banky a Vaše majetky se také zvětšily.

Když kulaky rozmetali, vystěhovali, pozavírali, tak také spojili pole v lány. Ovšem z půdy vytěžili co se dalo, mladí nepřebrali otěže po rodičích, protože všechno bylo všech, neměli co dědit, co zvětšovat a zvelebovat.

Pane Krenauere,Vás nezajímá naše nejbližší historie. Vy jste jen dopisovatel. Čehokoli. Ale nevědomky jste mi pomohl. Musela jsem na Váš článek reagovat. Myslím, že další polemika je zbytečná. Nebudu ruinovat redakci.

Jana Mundilová Kutná Hora.