Autorka práce Dcery nepřítele státu Jana Švehlová, vyslechla a zapsala příběhy žen, nyní matek a babiček, které byly malými dětmi v 50. letech dvacátého století. I já hledám, co mají tyto silné příběhy společného. Myslím, že je to strach, kterému žádné z dětí nerozumělo, ale vnímalo jej.
Paní L. žije v nehostinném průmyslovém městě, desítky let považovaném za ocelové srdce republiky. V roce 1999, v postkomunistické éře, je zde odhadovaná míra nezaměstnanosti 23% a působí zde silná členská základna komunistů, stále aktivní strana v České republice. Během jízdy z nádraží jsem z taxi viděla jenom pár opravených a nových budov. Šedé, oprýskané fasády kolem hlavní ulice jsou pro turistu symbolem toho,…
Paní G. na mne čeká na nádraží krásně opraveného lázeňského městečka. Domluvily jsme se, že ji poznám podle bílé obálky v ruce. Už vím o některých jejích zážitcích z dopisu, který mi poslala po přečtení inzerátu v novinách. Nevím proč, ale dělá mi práci nerozbrečet se, když vidím, jak nedočkavě čeká. I když je její osud pohnutý, je v ní ještě něco navíc. Možná mi…
Více o fotografiích se dočtete v aktualitách. Foto: Mgr. Michal Kuchta
Když si paní H. přečetla ve Zpravodaji KPV o výzkumu psychologických vlivů na děti politických vězňů padesátých let, nabídla mi účast v dopise poznamenaném skepsí — koho by tak mohl zajímat její příběh. Podle ní je naživu jen pár rodičů, kteří by měli dceru v požadovaném věku. Pouze několik vdov a jejich dcer je členy organizace a dostává zmíněný Zpravodaj. Ještě méně…
