Křičeli na ni: „Kulak“
Paní G. na mne čeká na nádraží krásně opraveného lázeňského městečka. Domluvily jsme se, že ji poznám podle bílé obálky v ruce. Už vím o některých jejích zážitcích z dopisu, který mi poslala po přečtení inzerátu v novinách. Nevím proč, ale dělá mi práci nerozbrečet se, když vidím, jak nedočkavě čeká. I když je její osud pohnutý, je v ní ještě něco navíc. Možná mi…
