V tu dobu se u nás objevila jedna stará dáma
- Datum: 6.3.2008 v 12:01,
- Přidat komentář
-
Pocházím z poměrně zámožné rodiny. Můj dědeček spolu se svými syny vlastnili velkou stavební firmu, která byla, tuším, od roku 1948 v národní správě. Hned v tom roce se můj tatínek stal členem protistátní skupiny, protože komunisty velice nenáviděl.
Kladenská Dcera přišla mezi nás na setkání
do Carpe Diem. Velmi těžko se jí hovořilo. Byl to takový zvláštní den. Setkaly jsme
se v novém prostředí a přišla si s námi popovídat paní Kánská.
Konečně nastal den a Milada se rozepsala:
Už v září 1949 byl zatčen a uvězněn. Ve vyšetřovací vazbě
byl čtrnáct měsíců a na konci roku 1950 byl odsouzen pro podezření z protistátní
činnosti na tři roky. Tatínek byl velmi statečný člověk, protože v době těch nejkrutějších
vyšetřovacích metod nic neprozradila skupina mohla pracovat dál. Když ale tatínkovi téměř končil trest,
tak byl jeden člen zatčen a celá skupina včetně mého tatínka postavena před soud.
Druhý rozsudek vyslechla maminka 22. prosince 1952 a byl odsouzen na jedenáct roků.Všechno nám vzali a maminka zůstala s námi čtyřmi dětmi zcela bez prostředků. Nikdo ji nechtěl zaměstnat. Mně v té době bylo devět let a sourozencům — bratrovi dvanáct a sestrám sedm a pět let.
Život v rudém Kladně nebyl jednoduchý. Lidé se nás báli, přátelé rodičů se nám vyhýbali. V tu dobu se u nás objevila jedna stará dáma, jmenovala se Růžena Běhounková. Byla to asi sedmdesátiletá paní. Patřila do skupiny statečných lidí, kteří pomocí sbírek finančně pomáhali rodinám politických vězňů. Tato žena, o které se zmiňuji, se vždy objevila, když nám bylo nejhůř. Pomoc těchto lidí byl dar seslaný z nebe. Jenom mě mrzí, že jsme se vlastně nedozvěděli, komu bychom měli poděkovat. Můj tatínek to možná věděl, ale bohužel zemřel v roce1984 a to ještě bylo riskantní prozradit jejich jména.
Alespoň touto cestou těmto nejmenovaným lidem, kteří pravděpodobně již nejsou mezi námi, za celou rodinu děkuji.
Milada Šulcová — Procházková
Redakce: Zuzana Vittvarová